banner-quendi.jpg
Anime, dorama, řemesla

Proč máme rádi anime?

Tahle sekce má název „Anime“. Ptáte se proč? Tak se neptejte, je jasné, že bude o anime. Co to ale anime je? Slovo pochází z japonštiny a znamená animovaný film. Japonci sami za anime označují jakoukoliv animovanou produkci, takže Japonec by za anime označil i disneyovku. V západních zemích se ovšem výraz anime vžil právě pro animované filmy a seriály z Japonska. Ty mají hned několik specifik. Prvním, a asi nejdůležitějším je, že anime má kresbu ve stylu manga, zkráceně pro neznabohy mají postavy velké oči. (vyjadřující kladnost a to, že Japončíci se po druhé světové válce zahleděli do europoidních dívek) Další specifik je fůra, nebudu o nich mluvit. Kdo ví, o čem je řeč, zná to, kdo neví, stejně mu to nijak nepomůže. Stejně se obávám, že neznalci si myslí, že anime jsou jen pokémoni. (podle mě to, že se tohle proslavilo, způsobilo, že na anime kupa lidí pohlíží v negativním světle. Anime není jen pro děti, většinu bych ani dětem tak do dvanácti nepustil, něco do patnácti a některé své pikantní kousky bych nepustil do osmnácti a nad šedesát let věku)

Ale abych neodbočoval. Anime přineslo mnoho žánrů, často kopírovaných Američany (příkladem může být žánr mecha – o obřích robotech) nebo proklínaných náboženskými fanatiky (yuri a yaoi – o homosexuálních vztazích) či tak. Ale žánry se taky zabývat nebudu, z podobného důvodu jako poprvé. (nebo tedy budeme, ale jindy a jinde)

A o čem tedy tento článek bude? O tom, proč překládáme anime, děláme AMV a v neposlední řadě, proč vůbec na anime koukáme a jak jsme se k tomuto druhu zábavy vlastně dostali…

Vše začalo v říjnu roku 2005. Tehdy mi Dara, vrchní to adminka, řekla: „Hele, já dopoledne musím pryč, tak pokud si nebudeš chtít číst, tak tady mám skvělej film. Nemáš nic proti anime?“

Já se ozval: „No, snad ne.“ (nutno uznat, že slovo anime se mi ten den v hlavě ihned nespojilo s velkookými postavičkami, takže jsem spíš blafoval)

Na film jsem se nepodíval. Mrkli jsme na něj večer spolu a já byl uchvácen. Jednalo se o druhý film InuYashi a mě to okamžitě hrozně chytlo. Během dalších dvou večerů jsme se podívali i na zbylé tři filmy a museli jsme uznat, že Japonci jsou úžasný. Když jsme zjistili, že existuje InuYasha i jako seriál, bylo jasné, že se bude na co koukat…

InuYasha byl dokoukán. Pravda, tehdy jsem ještě neměl dvd mechaniku, (až zhruba u posledních 50 dílů) takže mě osobně to šlo pomalu, ale nakonec dokoukán byl. Co dál?

Zkrátím to. Dál to prostě jelo. Jedno anime za druhým, sci-fi a fantasy vedla, ale čím dál více se objevovaly i „civilnější“ žánry. Nakonec to skončilo tak, že jsme se začali dívat i na seriály odehrávající se ve školním prostředí (tedy jak které) a konečně i na ty, v nichž jde o homosexualitu. A jak se člověk začne dívat na tyhle věcí, je to jasné. První stádium je pryč. Příznaky přibývají…

Manga. Začali jsme i číst mangu. Japonská hudba se stala součástí našeho repertoáru. (tedy, já odolávám a pouštím si k tělu jen pár skladeb, ale Daří je v tom až po uši) Následuje obdiv k všemu japonskému. Jíme hůlkami, zkoušíme vařit japonská jídla. Začínáme přemýšlet o tvorbě AMVček, na což také okamžitě skáčeme. Začínáme do běžného hovoru cpát japonská slova. Úspěšně na víru v anime obracíme pár našich známých. Ano, přiznávám, i na nějaké to hentai došlo, ovšem ne žádné hororové chapadlaté!

Až nakonec… ano. Já jsem začal kreslit vlastní mangu (už přes půl roku se plácám pořád s první kapitolou) a začali jsme překládat. Dara začala s Utenou, kvůli tomu, že se na ní chtěla s českými titulky podívat rtfm.panda. (překladatelka Princess Tutu a korektor Hana-kimi) Když Dara odjela na skoro dva týdny v létě pryč, zůstal jsem tu sám a… začal překládat Simoun. A tak jsme se dostali ke stádiu, kdy nejen konzumujeme, ale také pomáháme ostatním. To je asi tak vše. O japonské kultuře se dočtete nejen ve třech podsekcích sekce „Anime“, ale také si můžete prohlédnout nějaké obrázky v galeriích (zatím tedy zejí prázdnotou, vyjma sekce poslední) a něco málo si přečíst v sekci „Ostatní“.

Mimochodem, zeptejte se Dary, proč si tenkrát pořídila ten film… určitě vám řekne, že už prostě neví. Že by zásah vyšší moci?

14.10.2007 21:38:54
Ornwen
Kobato, gambarimas!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one