banner-quendi.jpg
Anime, dorama, řemesla

Koralina - kniha vs. film

Opět jednou společný článek pro Zettai Doupě a Chilliblog. Nejen anime živ jest člověk… Jak vypadá filmové zpracování Koraliny podle excelentní knihy Neila Gaimana?

Před nějakým časem byl v kinech film Hvězdný prach podle stejnojmenné knihy Neila Gaimana, který ve mně zanechal slušný dojem. Slušný proto, že kniha byla do filmové podoby převedena způsobem důstojným, nepřeplácaným a knize věrným.

Když jsme se byli nedávno v kině podívat na nový Star Trek, povšiml jsem si na chodbě poutače, u něhož jsem měl dojem, že je na něm napsáno Koralina. Bližší pohled odhalil, že tomu tak skutečně je, navíc písmeno O bylo stylizováno jako knoflík. Bylo to jasné – další adaptace Gaimanovy knihy. (Zpětně jsem si také vzpomněl, že jsem informaci o filmu viděl někde na internetu snad rok předem.)

Ač jsem měl z poutače dojem, že bude film vytvořen počítačovou animací, byl jsem velmi překvapen, když jsem zjistil, že touto metodou sice bylo lehce vypomáháno, ale jinak se jedná o film vytvořený způsobem, jaký se dneska už tak často nevidí – je totiž loutkový. Nutno říct, že to filmu celkem přidává na celkovém vyznění, neboť kniha je „oficiálně“ uváděna jako dětská, ačkoliv menším dětem by z její četby patrně mohl běhat mráz po zádech. Jak tedy umocnit všeobecný hororově-morbidní pocit dětskosti? Udělejte to loutkové, velmi stylizované a roztomilé. Stejně roztomilé jako se tváří kniha. Úspěch zaručen, všechny děti v sále se právě počůraly hrůzou. (Tedy, při naší návštěvě kina se rozhodně pár přítomných dětí klepalo jak osiky. Rodiče asi netušili, na co je berou. Daří se mnou se bála taky.)

Příběhově se film drží z nějakých 85% přesně knihy. Kdyby to bylo 100%, asi by děcka v kině začala řvát. (Vzpomínám si na poměrně nechutně podané popisy rozpadajícího se „druhého tatínka“.) Jelikož si však Neil Gaiman tento film po scénáristické stránce hlídal, dočkáme se sice dostatku hrůzy, ale graficky pro děti celkem snesitelné. Navíc přidejte ještě trochu humoru, který dle mého názoru v knize nebyl, (už je to nějaký čas, co jsem to četl) ale zde nepůsobí křečovitě, takže ho pokládám za oživující, nikoliv rozvracející.

Grafická stránka věci byla zvládnuta skvěle, ale o tom jsem již trochu psal. Loutky jsou roztomile stylizované, ale občas se tato roztomilost mění na hrůznost, jako například v případě „druhé maminky“, která je v pozdější části filmu zobrazována způsobem tak úžasně děsivým, že jsem musel uznat, že v knize jsem si ji až tak strašlivou nepředstavoval.

Hudební podkreslení přesně sedlo tématu. Cosi znějící jako rozpočítadlo beze slov, pouze se slabikami, zpívané dětmi, vše přiměřeně podtrhuje.

Koralina jako film na mě zapůsobila dobře. Příběhem odpovídala knize, pocit hrůzy se podařilo zachovat, loutkové provedení bylo pěkné… Mimochodem, viděli jsme to ve 3D, takže loutkovitost o to více vynikla. Ač u pár záběrů jsem měl dojem, že mi postavy z plátna vypíchnou oči… Problém byl trochu v tom, že jaksi zrovna když jsme šli, (v den kdy byla slušná sleva) tak ve 3D to bylo promítáno jedině s českým dabingem, oproti mnou upřednostňovanému otitulkovanému originálu. Dabing však nebyl úplně špatný, tak měli štěstí, jinak bych na ně vrčel.

Na Koralinu bych poslal spíše raději lidi starší dvanácti let, protože menší děti na to musí být velmi otrlé. Ostatně, stejně jako u knihy… (Přečtěte si, je tenká, na jedno odpoledne.)

Dodatek: jako zajímavost ještě doplňuji, (díky, Daří) že například svetry, které na sobě postavičky měly, byly ručně pletené. Úžasné, že se s tím nekdo piplal. A také se omlouvám za svou neznalost - 3D filmy jsou zásadně bez titulků. Smysl to dává, to zas jo...

A ještě malé video - pletení světříku.

12.07.2009 20:44:04
Ornwen
Kobato, gambarimas!
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one